Za divokými koni na Assateague Island v USA

Aktualizace: 25. říj 2020


Během letních prázdnin 2017 strávených v americkém Ocean City v Marylandu na Work&Travel jsem měl hned nedaleko jednu velkou atrakci. Přírodní rezervaci Assateague [asetik] State Park s divokými koni a jinou vysokou divokou zvěří. Pokud se někdy dostanete na W&T do Ocean City, tento ostrov rozhodně neopomeňte. Já sám jsem se na něj podíval nejméně třikrát, možná čtyřikrát. Je to určitě skvělá podívaná a zážitek!

Divocí koně jsou hlavní atrakcí ostrova...

Divoká země


Nejprve trochu geografie a historie. Stejně jako Ocean City, je Assateague podlouhlý ostrov, trochu odtržený od pevniny. Mezi ostrovem a pevninou se nachází široká zátoka. Na obou březích zátoky jsou pak uměle vytvořeny malé kanály pro malé lodě a čluny, aby se rezidenti mohli snáze dostat přímo ke svým sídlům nebo molům. Obydlí jsou ale vystavěna pouze na pevnině, na Assateagu nikdo nebydlí.

Historie těchto podlouhlých ostrovů je velice zajímavá, především proto, že dříve byl Assateague a Ocean City jeden ostrov! Přírodní podmínky a výkyvy počasí jsou tu čas od času nevyzpytatelné. Pobřeží často zužují rozsáhlé záplavy a někdy musí Maryland čelit silným hurikánům. A jeden z nich byl tak silný, že v roce 1933 oddělil Assateague od Ocean City. Mezi místními se navíc traduje, že se časem i samotné město Ocean City roztrhne zhruba někde kolem 33. ulice. Jestli se to ale opravdu stane a kdy to bude, nikdo nedokáže přesně určit.


Co se samotného Assateagu týče, vyprávění o přírodní rezervaci, kde můžete narazit na divoké koníky a spoustu dalších zvířat zní jako pohádka. Z historického hlediska je ale příběh Assateagu spíše apokalyptický. V 50. letech, už potom, co byl ostrov oddělen od Ocean City, vznikla v Marylandu snaha o vybudování rekreačního letoviska s domy, rezidencemi apod. Na Assateagu bylo vybudováno celé město! V roce 1962 ho ale celé nemilosrdně smetla z povrchu zemského bouře The Ash Wednesday Storm, která nadělala paseku i v jiných státech. Na informačních cedulích v parku můžete narazit na obrázky původních domů a širokého bulváru. Po ničem takovém už tam dnes ale není ani památky. Potom, co byl ostrov kompletně zničen, bylo rozhodnuto o vytvoření přírodní rezervace a vysazení divokých koní. Reprezentatni Marylandu od té doby nechali ostrov žít svým vlastním životem a zásahy do něj jsou dodnes minimální. S pevninou ho spojuje jeden hlavní most. Z Ocean City na Assateague žádný most nevede. Kdo chce jet z OC na Assateague například na kole, musí si vážně máknout. K mostu je to pořádný kus cesty!


Na ostrově


Ostrov jsem měl od svého baráku asi 10 mil daleko. Jelikož jsem v Americe auto ani skútr neměl, musel jsem celou tu štreku vždycky šlapat na kole. Buďto jsem jel s někým, ale stávalo se i, že jsem na ostrov vyrazil sám jenom se tak projet, když byli všichni ostatní zrovna v práci. I když byla cesta celkem dlouhá, na pobřeží to byla vždycky rovina a silnice také nebyla špatná, takže jsem s cestou nikdy neměl žádný větší problém.

Na ostrov se dostanete přes vyboulený most...

Jedinou minimální překážkou, kterou bylo vždy potřeba zdolat byl samotný most na ostrov. Aby mohly pod mostem projíždět i vyšší lodě, musí být most dostatečně vysoký, takže má celkem vyboulený tvar, jak vede z roviny do roviny. Nahoře z mostu byl vždy krásný výhled na celou zátoku. Pod mostem pak pluly různé lodě a čluny, většinou hodně luxusní. Výhodou ale bylo, že jakmile člověk na most vyšlapal, mohl se v té druhé půlce rychle rozjet dolů. Hned u konce mostu se už u silnice vždycky páslo aspoň jedno stádo koní. Privilegia mezi koni a auty tu jsou jasně stanovená. Když se kůň zrovna u silnice pase a blokuje silnici, auta zkrátka musí počkat. Koně jsou ale na auta zvyklí, takže se nesplaší a pro řidiče je tu na každých 100 metrů upozornění, aby dbali při řízení maximální opatrnosti.

Většina návštěvníků jezdí na ostrov nejen kvůli koním, ale také kvůli koupání. Na straně ostrova směrem k oceánu se nachází obrovská pláž vhodná ke koupání rodin s dětmi. Návštěvníků je na ostrově přes sezónu hodně, ale jak je ostrov protáhlý a pláž rozlehlá, nikdo se tu nemačká. Většina návštěvníků se zdržuje právě na pláži.

Assateague je skvělé místo na koupání. Místa tu mají všichni mraky...

V divočině na ostrově se pak vždy potuluje jen pár návštěvníků, kteří hledají koně nebo se jdou prostě projít. Jsou tu ale také místa, kde nenarazíte na živou duši.

Na ostrově se najde hned několik kempů. Jak jsem zmínil na začátku, na ostrově nikdo trvale nebydlí. Lidé tu přespávají jen po určitý čas v karavanech nebo stanech. Jeden takový kempový areál je hned u vjezdu na ostrov. Od toho se pak táhne hlavní silnice po celém ostrově směrem na jih. Vedle silnice navíc vede cyklostezka, což jsem si nemohl vynachválit.


Koně, koně a zase koně...

Největší atrakcí pro každého návštěvníka je, když se koně zrovna rozhodnou jít na pláž k oceánu. Bohužel, na ostrově jsem byl myslím čtyřikrát a nikdy se mi koně na pláži nepodařilo zastihnout. Je pravda, že jsem vždycky vychytal počasí, kdy bylo buď trochu chladněji nebo pršelo. Koně na pláž chodí, hlavně když jsou vedra, aby je oceán ochladil. Také je jím tam dobře, protože je nežerou komáři a podobná havěť.

Koně se sdružují různě. Někdy ve stádech, někdy po dvojicích a někdy jsem narazil i na koně samotáře. Po celém ostrově je přísný zákaz jejich krmení a přibližování se k ním na určitou vzdálenost. Nikdy se mi ale žádný z nich nezdál být agresivní, na turisty jsou zvyklí. Vlastně obdivuju jejich trpělivost, protože se mnohokrát stalo, že jsem si fotil koně 100x ze všech různých úhlů. Být tím koněm, asi mi ukopnu hlavu. Jsou zkrátka všude. Kůň ve křoví, kůň na pláži, kůň na silnici, kůň u zátoky... Všechny možné barvy a velikosti. Když jsem si vyrazil do nějaké pustiny na pláži a na dva tři koně jsem tam narazil, vždycky jsem si nebyl jistý, jak se budou chovat. Kilometr kolem nebyla žádná jiná živá duše, takže kdyby se kůň proti mě rozeběhl a nějak by mě zranil, nikdo mi v tu chvíli asi nepomůže. To se ale nikdy nestalo. Koně spíš vždycky byli zvědaví, jestli jim něco nenesu a tak se ke mě vždy pomalu přibližovali. I přes přísný zákaz krmení ho většina turistů stejně porušuje, a tak jsou koně zvyklí, že od lidí vždycky něco dostanou. Já jsem pro ně ale stejně nikdy nic neměl. Naštěstí mě za to nezadupali.

Prérie a pustina...

Koně nejsou jediní obyvatelé ostrova...

Co všechno na ostrově žije za zvířata jsem si sice našel, ale stejně jsem si nebyl stoprocentně jistý, zda vím o všem. Google také není vševěd. Kromě koní tu žije cosi, co vypadá jako laň. Dále také něco puntíkatého, co vypadá jako daněk. Asi tušíte, že na tenhle druh zvěře nejsem úplně expert. Zkrátka taková ta zvěř z lesa kromě prasat, co žije i u nás, akorát to vypadá trochu jinak. S parohama jsem to neviděl. :D

Tato zvěř je také plachá, ale přišla mi o něco ochočenější, než ta česká.


Když jsem vyrazil hlouběji do vnitra ostrava, vždycky jsem byl ostražitý k tomu, co se kde šustne. Neměl jsem zkrátka stoprocentní jistotu, že na mě ze křoví nevyběhne nějaká šelma nebo úchyl. :D Kromě šelem a úchylů mě také dost zneklidňovaly podezřele velké nory v zemi a pak o něco menší nory. Jedny tak akorát velké pro hada, druhé pro nějakého většího pavouka. Na ostrově se tráva téměř nevyskytuje, všude je písek, takže jsem musel chodit bos. Každé podezřelé noře jsem se tak radši obloukem vyhýbal. Dupání do písku na odstrašení hada tu nějak nefungovalo. :D

Ostrov je vlastně jedna velká pustina... :D

Navíc se mi všude zachytávaly bodláky, které zaboha nešly sundat a navíc po nich pak naskočila menší vyrážka. To sem nepíšu proto, abych si stěžoval, jen jako upozornění pro některé zhýčkanější jedince... :D


Na ostrově se nevyskytují žádné vyšší lesy. Dřeviny tu jsou, ale nedosahují žádných velkých rozměrů. Jsou skvělým útočištěm právě pro koně, kteří sem chodí spát a mohou se navíc maskovat. :) Zbytek pak tvoří různě vysoké keře. Na břehu směrem k zátoce se pak nachází různé rákosí a bažiny.

Příroda na břehu směrem k zátoce

To je bohužel útočištěm komárů a podobné havěti, které je na některých místech až přespříliš. S nimi jsem trochu bojoval, když jsem se šel podívat na jedno pěkné molo.

Musel jsem k němu projít (spíše proběhnout) doslova rojem komárů. Jiná cesta nebyla. Ale to molo za to stálo. :D


Vyskytovala se tu i místa, kde jsme kolem sebe měli na kilometr daleko jen pláň písku. Vypadalo to jako na konci světa.

Svoboda*volnost v jednom obrázku... Btw. miluju bouřky a z toho za mnou se vyklubala pěkná smršť... :)

Myslím, že pokud má někdo rád meditace, tohle místo pro něj musí být doslova ráj na zemi.


Přístavy


Ocean City a přilehlé oblasti jsou rájem rybářů. Břehy jsou oseté malými moly a k ním přivázanými loďkami. Rybina je tu cítit na každém kroku. Ani pevnina u Assateag Islandu tomu není výjimkou...

Zrovna ze dne, kdy jsme schytali neuvěřitelnou průtrž mračen. Promoklí na kost jsme pak museli jet v dešti i celou cestu domů, načež mě pak kámoš v baráku přivítal větou: "Heleď, všim jsis, že trochu prší?"

Tenkrát jsem ještě neměl voděodolnej iPhone, takže tohle focení bylo trochu nebezpečný... :D

Pohled z boku na most vedoucí na Assateague Island...

Shrnutí


Assateague Island doporučuji úplně všem, kdo se budou vyskytovat v Marylandu, především v okolí Ocean City. Je to skvělý, netradiční zážitek. Ať už se půjdete jen tak vykoupat do oceánu nebo budete chtít strávit na ostrově celý den, věřím, že toho nebudete litovat... :)


Tom


Tomáš Pejša

🍻 Můj e-shop: www.glasino.cz

📸 IG: https://www.instagram.com/tomas.pejsa/

📹 YouTube: https://bit.ly/35wVelp

🏕️ Cestopisné přednášky Klubu cestovatelů VŠE: https://www.facebook.com/kc.vse


Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše