Proč mě tak nadchnul Yosemite National Park

Ahoj opět všem u dalšího menšího povídání ze západu USA, i když tentokrát s trochu netradičním názvem. Nevybral jsem ho náhodou. Překvapivě často se totiž ve svém okolí setkávám s názory, že návštěva Yosemite National Park nesplnila u řady lidí jejich očekávání, že je to park plný turistů, hlava na hlavě a že není až tak zajímavý, jak se často prezentuje. Pravda, v údolí parku lze vidět doslova návaly aut a autobusů s turisty a zaparkovat může být v dopoledních hodinách už docela challenge.

Na druhou stranu, když člověk nezůstane dole v údolí, může zažít naprosto úchvatnou a originální podívanou, ze které bude mít zážitky na celý život. Proto si tu dovolím krátce shrnout moji vlastní zkušenost (byť jsme v parku byli jen jeden den) a některé věci trochu přiblížit...


Příjezd z pouště


Národní park Yosemite jsem navštívil v září 2017 při road tripu po západním pobřeží USA. Postupně jsme se adaptovali na nižší teploty, jelikož jsme ještě před dvěma dny projížděli Death Valley, jedním z nejteplejších a nejsušších míst na světě. Nyní jsme se na druhou stranu nacházeli v údolí, jehož některé přilehlé vrcholky kolem byly pokryté sněhem. Sníh pro nás ovšem překvapením nebyl, jelikož jsme na něj narazili už předchozí den v Sequoia National Park, kde jsme ho ovšem nečekali. :D Bylo neuvěřitelné, jak obří teplotní skok jsme během pár dní zažili. Krajina kolem byla rovněž úplně jiná. Celé to bylo jako přijet do jiného světa.


Pokud se chcete dozvědět víc o celém road tripu včetně pár užitečných informací o programu Work&Travel v USA, koukněte na toto video:

Hned po příjezdu do národního parku jsme pochopili, že se zde turistů bude nacházet opravdu hodně. Kvůli nedostatečné kapacitě parkovišť se podél hlavní silnice nacházely nejen auta, ale i karavany a autobusy, ze kterých se hrnuly davy turistů. My jsme se tím ale nenechali odradit. Jen rychle jsme zašli do visitor centra nabrat prospekty, mapku, okoukli jsme suvenýry a po chvíli už jsme mířili na zastávku shuttlu.

Stejně jako v Zion National Park, i tady rozváželo turisty po údolí několik shuttlů (mini busů) na zastávky, ze kterých pak pokračovala nějaká stezka do přilehlých skal. Všechny shuttly byly zdarma v ceně vstupenky. Raději zopakuji, že pokud chcete navštívit Yosemite v rámci road tripu, při kterém budete navštěvovat i další národní parky, vyplatí se pořídit Annual Pass. My jsme Annual Pass zakoupili pro naše auto za 80 USD a měli jsme tak díky němu volný vstup do všech parků, které jsme si usmysleli navštívit (viz. video).


Sázka do loterie


Dominantou celého parku byl skalní masiv Half Dome, na který sice bylo možné se dostat, mělo to však jeden háček. Výběr všech turistů, který se za den mohli na Half Dome podívat, byl omezený a jejich výběr probíhal formou "loterie". Pro ty, kteří by chtěli mít jistotu, že se na Half Dome dostanou, bych doporučil navštívit park hodně mimo sezónu, jelikož i v září byla poptávka po výstupu stále enormní. I my jsme se do "loterie" samozřejmě zaregistrovali, ale vybráni jsme nebyli. Na druhou stranu musím uznat, že toho vůbec nelituju, protože právě Half Dome byl na pohled ten nejfantastičtější útvar z celého parku a stojí za to, když na něj máte výhled.

Skalní masiv Half Dome

Vzhůru na Glacier Point


Když se nám rozpadly plány na výstup na Half Dome, každý z naší cestovatelské party chtěl vidět jinou část parku, proto jsme se výjimečně na chvíli rozdělili. Já jsem měl v plánu vystoupit na Glacier Point, což měl být údajně jeden z nejhezčích výhledů právě na Half Dome. A také skutečně byl...


Cesta nahoru byla velice bezpečná. Jediné, z čeho jsem měl obavy, byli možná medvědi, případně jiná divoká zvířata. Nicméně obavy mě rychle přešly, když jsem viděl, že se podél cesty neustále potloukají turisté, kteří buď fotili okolní výhledy nebo si dávali pauzu. Jak jsem postupně stoupal nahoru do skal, přibýval po cestě i ušlapaný sníh a zmrzlý led. Při výhledu na protilehlé vrcholky na druhé straně údolí jsem viděl, že jsou některé části parku již celé pokryté sněhem. Nicméně v té mojí části se sníh vyskytoval spíše nárazově. Navíc se teplota přes den stále pohybovala v rozmezí, kdy jsem ani nepotřeboval bundu.

Kdybych měl začít jmenovat důvody, čím mě Yosemite NP nadchnul, jako první bych asi překvapivě jmenoval klid. I když bylo v údolí turistů více než dost, po cestě se mnou neproudily žádné hulákající davy dělající nepořádek. Jen jsme si vždy s pár turisty vyměnili "American smile", řekli si "Hi!" a pokračovalo se dál.

Pohled dolů na řeku a obří parkoviště

Ani jsem nahoru nestoupal nijak výrazně dlouho a už bylo krásně vidět dolu do údolí a na protilehlé svahy. Kromě masivních skalních útvarů měly Yosemity svou další dominantu - vodopády. Pokud se člověk díval pozorně, bylo jich vidět skutečně požehnaně.

Když jsem dorazil na Glacier Point, můj mozek nedokázal všechny ty výhledy na celý park pojmout. Vyhlídka byla navíc velice rozlehlá, takže tu mohl člověk strávit více než hodinu a stále objevovat něco nového. Nacházelo se tu velké kamenné sezení s výhledem do údolí, za kterým pak stálo menší občerstvení.

Když jsem pak popošel kousek po cestě zpátky, nenápadnou cestou jsem se dostal k vyhlídce, která byla ze všech nejlepší.

Na vyhlídce se nacházeli turisté všech národností. Indové, Japonci, Němci, s mnohými jsem se dal na místě do řeči. Všichni byli nadšení z dech beroucích výhledů všude kolem. Šlo jen těžko mentálně zpracovat, jak velké asi byly vodopády na druhé straně. K údivu rovněž bylo, jaké výškové rozdíly na hranách některých masivů byly. Někde stačilo udělat krok a člověk by letěl dolů možná několik set metrů. K nalezení tu byly i kameny visící nad údolím...

Výšlap na Glacier Point byl přesně jeden z těch výletů, kde jsem měl tendenci, kromě neustálého prohlížení všeho kolem, také potřebu všechno neustále fotit. Vrcholky skal ale nebyly ta jediná zajímavá místa z celého parku.


Divoká příroda dole v údolí


I údolí národního parku mělo hodně co nabídnout. Po sestoupení z Glacier Pointu jsem si udělal dole v údolí menší vycházku. Nacházely se tu lesy a rozlehlé pastviny. Co mě ovšem překvapilo, byla ochočená divoká zvěř, která byla očividně na turisty zvyklá. Pro ty, kteří chtěli vidět zblízka například jelena ve volné přírodě, byl pro ně Yosemite NP skvělou příležitostí. Bohužel jsem u sebe neměl zrovna nic, co by jeleni, srnky, nebo daňci jedli, takže se vždy pohybovali jen tak nějak poblíž, i když zvědaví byli neustále.

Kromě divoké zvěře tu byly k vidění ještě lépe některé vodopády.

Zlatá hodinka


Doslova zlatým hřebem celé návštěvy Yosemite NP pak byl západ slunce. Po určitou dobu totiž paprsky slunce osvětlovaly hladkou stěnu Half Domu, což vytvořilo nepopsatelně úžasnou podívanou.

To už jsem se opět sešel se svou cestovatelskou partou a procházeli jsme údolí až do setmění. Ani davy turistů, ani nekonečné kolony aut nám nezkazily zážitek z přírody Yosemitského národního parku. Čili pokud budete plánovat road trip po západě USA, Yosemite NP na svůj seznam rozhodně přidejte!

A pokud jste v Yosemitech už někdy byli, napište mi sem dolů do komentářů vaše zážitky a zkušenosti. Vážně by mě totiž zajímalo, jaké jste si z parku odnesli pocity.


Já se budu těšit zase u nějakého dalšího článku nebo videa! Užívejte život naplno!


Tom

Tomáš Pejša

🍻 Můj e-shop: www.glasino.cz

📸 IG: https://www.instagram.com/tomas.pejsa/

📹 YouTube: https://bit.ly/35wVelp

🏕️ Cestopisné přednášky Klubu cestovatelů VŠE: https://www.facebook.com/kc.vse

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše