Vydat ze z L.A. přímo do pouští a začít tam typický americký roadtrip byl vážně zážitek. A určitě je to pocit k nezapomenutí, který by se líbil každému, kdo má v sobě snad alespoň kousek dobrodružného ducha. Najednou všechny ty venkovní scény z kriminálek Las Vegas a filmů z Hollywoodu jakoby ožily a my se ocitli na americkém venkově, na kalifornské dálnici číslo 10 vedoucí z L.A. k národnímu parku Joshua Tree.
Se západem USA už jsme se stihli během pár dní v L.A. trochu sžít a adaptovat se na některé rozdíly. Dalším překvapením byl ale právě americký venkov, kde nás najednou všude obklopovaly oranžové a hnědé skály, dálnice vedla několik desítek kilometrů rovně a jediné, co se kolem dálnice nacházelo, byla nekonečná vyprahlá pustina písku, kamení a kaktusů. Na další města jsme tu narazili jen zřídka. Pouštní americká města sloužila především právě řidičům, kteří tu projížděli. Většinou se tu nenacházelo nic jiného než hotely, nákupní centra, čerpací stanice a stálé obydlí bylo hlavně pro lidi, kteří v těchto podnicích pracovali.
V menším městě (které se také shodou okolností jmenovalo Joshua Tree) jsme doplnili benzín, abysme měli dostatek zásob na průjezd celým parkem a pak ještě dál na cestu po dálnici do Arizony. Z města jsme vyrazili po menší cestě do parku, kde jsme si při vjezdu v dřevěné budce koupili Annual Pass rovnou pro všechny známé národní parky na západě USA, jehož cena vyšla na jedno auto na 80 USD. Silnice tu byla pěkně udržovaná, teplo sálalo všude kolem a z auta už byly vidět první skalní útvary a obří kaktusy.
Výhodou parku Joshua Tree byl velký počet parkovišť a kempovacích míst. Parkoviště byla vhodně situovaná vždy u nějakého zajímavého místa nebo přírodního úkazu. Doporučuju si vážně vždycky u vstupu do každého parku vzít mapku, protože stále se najde řada zajímavých míst, o kterých vám toho internet moc neřekne.
Při pomyšlení, co všechno za zvěř tu mohlo žít, jsem se vždycky radši dvakrát koukl, kam šlapu. A zvěř nebyla tím jediným, co by tu člověku mohlo nějak ublížit. Jak už jsem zmínil, Joshua Tree je rájem kaktusů a jejich druhů se tu najde vážně hodně.
Pro člověka, který přiletěl vycestovalý z východu USA to byl vážně najednou úplně jiný svět.
Balvany byly ve skutečnosti větší, než by se na fotce mohlo zdát. Ty velké měl člověk většinou problém zdolat nebo to nebylo úplně nejbezpečnější. A i když se vyprahlá pustina s kaktusy rozhléhala všude kolem, rozhodně se nejednalo o nic monotónního.
Sílu místních kaktusů rozhodně nepodceňujte. Já sám jsem si jeden na vlastní kůži vyzkoušel. Nechtěnou náhodou jsem se otřel o jakousi rostlinu, která mi na ruce nechala několik bodlákovitých chuchvalců. Tak přilnavé bodláky jsem ale ještě v životě neviděl. Nešly dolů za žádnou cenu. Když jsem je chtěl jednou rukou sundat z té druhé, nešly dolu zase z té první. Bylo to až k zbláznění. :D Samozřejmě jsem problém nakonec vyřešil s pomocí nějakého kusu látky, ale vzpomínku mám na tohle doteď. :)
Potom, co jsem ze sebe sundal všechny kusy kaktusů, jsme už ovšem pokračovali vstříc dalším nekonečným prériím, tentokrát těm Arizonským. Viděli jsme v Joshua Tree řadu nádherných míst a návštěvu tohoto parku rozhodně doporučuji. Myslím také, že je to skvělý začátek road tripu, protože v parku nemusíte pořádat žádné dlouhé výpravy pěšky abyste si park užili se vším všudy. Člověk tu má šanci alespoň trochu se aklimatizovat na pouští podmínky a úplně jiný svět, zajímavý svět, který může západ USA nabídnout. O těch dalších úžasných místech vám ale povím zase v nějakém dalším článku. :)
Tom
Tomáš Pejša
🍻 Můj e-shop: www.glasino.cz
📸 IG: https://www.instagram.com/tomas.pejsa/
📹 YouTube: https://bit.ly/35wVelp
🏕️ Cestopisné přednášky Klubu cestovatelů VŠE: https://www.facebook.com/kc.vse