Na svým Instagramu nebo tady na Travelstory.cz furt melu Alpy, Alpy, Alpy, ale ne pro každýho může bejt úplně pohodlný sbalit se a vyrazit do random údolí někde v Tyrolsku tak, jak to s oblibou dělám já. Proto jsem se zamyslel, které místo bych doporučil někomu, kdo chce vidět něco dech beroucího, zároveň si něco málo vyšlápnout, ale holá divočina pro něho úplně není. Na mysl mi přichází spousta míst, ale buď to nejsou hory v pravém slova smyslu (Hallstatt, Neuschweinstein) a nebo jsou brutálně přeplněná (Eibsee). Profláknutým místem, které však nápory turistů ještě podle mě jakž takž zvládá, jsou Krimmelské vodopády.
Nejdřív si dáte pořádnou sprchu
Zatímco kolem Eibsee nebo Neuschweinsteinu se v hlavní sezóně (a když zrovna neřádí covid) prakticky zaparkovat nedá, v Krimmlu jsem s tím nikdy problémy neměl. Parkování na první dvě hodiny stojí 4,80 EUR a za každou další půlhodinu se přičítá 0,70 EUR. Pro aktuální info vždy doporučuju kouknout na web, jelikož turistická trasa k výše položeným vodopádům není otevřená po celý rok. Myslím, že nejlepší je navštívit vodopády během jara nebo podzimu - turistů je tu méně a není vedro.
Další věc, kterou budete muset zaplatit, je vstup k samotným vodopádům. Vím, je to tady zase - vstupenka do přírody. Na druhou stranu správci udržují okolí vodopádů čisté, a tak mi těch 10 EUR na dospělého nepřijde jako nějak strašná cena. Funguje tu však systém vstupu, který jsem dodnes nepochopil. Trasa kolem vodopádů totiž vede takovou oklikou, na jejímž konci zase skončíte před vstupní branou. Logicky tedy pokud byste nešli s davy, ale vydali se druhým směrem, nic platit podle mě nemusíte, protože druhým směrem do lesa žádná vstupní brána nebyla. Trvalo by vám sice nějaký čas, než byste vodopády viděli, protože část cesty hustým lesem není příliš vyhlídková, ale pokud byste tak někdo chtěli ušetřit těch 10 EUR, dejte mi vědět, jestli vám to vyšlo.
Pokud však projdete vstupní branou, první (nejspodnější) vodopád od vás bude jen pár kroků. Tento vodopád byl ze všech nejnavštěvovanější, protože dostat se k němu nedalo vůbec žádnou práci.
Přímo před vodopádem se nacházela rozsáhlá plocha vodou zaoblených balvanů, které sem za ta dlouhá léta napadaly. Při chůzi po balvanech bych rád doporučil maximální opatrnost. Voda na ně cáká neustále, a tak byly balvany neuvěřitelně kluzké. Kdo se ovšem bez zranění vyšplhal na kamennou hromadu, mohl si užít gigantickou sprchu vody stříkající přímo z vodopádu. Proud vody tu byl totiž tak silný, že tvořil nekonečnou sprchu i několik desítek metrů od vodopádu. Hned na úvod vám tedy dojde, jak nezkrotný živel voda v Krimmelských vodopádech je.
Dotýkat se vodopádu
Když jsme se vydali nahoru, čekala na nás široká uhlazená cesta. Nečekejte však odpočinkovou vycházku, výšlap k horním vodopádům umí být náročný. Cestou jsme však narazili na několik vyhlídkových bodů, které byly vystrčené ze skály a měli jsme tak každý z vodopádů jako na dlani.
Ohlušující burácení a nepopsatelná energie vody okolo nás vytvořila nezapomenutelný zážitek.
Kam nechcete spadnout
Když už jsme se pomalu blížili ke Gasthof Schönangerl, míjeli jsme plochu, kde se řeka klikatila a místy byla až poklidná. Vlastně by se tu v některých místech dalo i koupat. Nikomu bych však koupání zrovna tady nedoporučoval.
Hned o několik desítek metrů po proudu už řeka mizela v divokém kaňónu a v tak silných vírech by člověk neměl nejmenší šanci na přežití. A pokud by se z nich dostal, čekal by ho postupný kaskádovitý pád z několika set metrů. Při sjetí Krimmelských vodopádů by tedy člověk nějaký adrenalin určitě zažil, ale bohužel poslední v životě.
Co je nad všemi těmi vodopády? Ano! Další vodopád.
Když už jsme vyšlápli až ke Gasthof Schönangerl, který je asi nejlepším orientačním bodem a nejčastějším místem k odpočinku, vydali jsme se po krátké pauze dál proti proudu, kde na nás za stromy čekal další vodopád (oficiálně Horní Krimmlský vodopád). I vedle něho se dá vyšlápnout až k jeho vrcholu a dokonce se dá pokračovat dál po Krimmel Achentalu. To už si však necháme na jiný článek, protože v první řadě trek v tomhle údolí vydá na celé další povídání a hromadu dalších fotek a zadruhé jsem tam ještě nebyl. :D
Většina lidí se vydávala jen kousek k hornímu vodopádu a pak přešli řeku přes dřevěný most směrem do lesů. Turistické značení nás provedlo lesem směrem dolů po druhé straně skalního masivu. I tato cesta měla něco do sebe. Ještě nahoře se nacházely rozlehlé pastviny a byl tu krásný výhled na přilehlé hory.
Z lesní cesty však při sestupu dolů vodopády příliš vidět nebyly. Je tedy na vás, zda se vrátíte tou stejnou cestou, která byla o poznání pestřejší a pohodlnější nebo budete chtít prozkoumat lesní pěšinu.
Při výstupu z lesa se nám však naskytly další originální výhledy na spodní vodopád i s tichou průzračnou řekou.
Nahoru ještě jednou
Předpokládám, že většina z vás dorazí na Krimmelské vodopády autem. Jestli má dobrou spojku, nenechte si ujít příležitost a vyjeďte nahoru po serpentinách směrem na Gerlos. Většina návštěvníků tudy projížděla stejně, protože to byla nejkratší cesta do Innsbrucku. Klikatá silnice totiž nabízela odstavná parkoviště, ze kterých bylo krásně vidět na celou kaskádu vodopádů, protilehlé hory a celé Krimmelské údolí.
Takový výhled byste si neměli nechat ujít. Pozor jen na bránu vjezdu do národního parku, která se nachází na vrcholu. Pokud nepokračujete dál směrem na Innsbruck, zbytečně byste zaplatili za vjezd do parku.
Snad se vám poštěstí užít si vodopády v Krimmlu bez zástupů turistů a uchvátí vás stejně jako mě. :)
Pokud už jste na vodopádech byli, dejte do komentářů vědět svoje zážitky a zkušenosti.
Díky moc a nezapomeňte, že Alpy jsou skvělý a život je krátkej!
Tom
Tomáš Pejša
🍻 Můj e-shop: www.glasino.cz
📸 IG: https://www.instagram.com/tomas.pejsa/
📹 YouTube: https://bit.ly/35wVelp