- 9. 2. 2019
- Minut čtení: 7

Gdańsk - město u Baltu

Aktualizováno: 25. 10. 2020

Hned na začátku roku 2019 jsem chtěl z Česka alespoň na chvíli někam zmizet. Zrovna mi začínalo zkouškové období a přes Vánoce a Nový rok jsem se nějak nestačil otřepat ze všeho toho chaosu, který před Vánoci byl. Respektive odpočinout ano, ale už to byly dva měsíce, co jsem neopustil Česko a v neustálém závalu školy a miliardy dalších věcí jsem se potřeboval od Prahy alespoň na pár dní vzdálit. Jelikož jsem chtěl hned začátkem roku navštívit své polské kamarády v Poznani, napadlo mě, že by vůbec nebylo špatné si výlet protáhnout až úplně na sever Polska k Baltskému moři do města Gdaňsk. Z vyprávění a Instagramu jsem věděl, že tohle město rozhodně stojí za návštěvu a žádnou lokalitu kolem Baltu jsem ještě nikdy nenavštívil. Naplánoval jsem si tedy vše tak, abych ve čtvrtek 3. ledna vyrazil z Prahy, mezi tím si v klidu prohlédl Poznaň, kde bych nějaký čas strávil s polskými kamarády, potom se přesunul do Gdaňsku, na který bych měl celý den a v neděli odpoledne se vrátil zase do Prahy. Abych ušetřil čas, vždy jsem si mezi Poznaní a Gdaňskem rezervoval noční bus, takže jsem vlastně ušetřil i za ubytování. (Celkovou cenu mého polského výletu najdete dole pod čarou.) Poznaň jsem si užil náramně a určitě jí někdy v budoucnu věnuji celý článek, protože jsem jí nenavštívil pouze jednou. V tomto článku se ale budu věnovat pouze Gdaňsku, kam už jsem cestoval úplně sám, protože mí kamarádi bydlí právě v Poznani. Tento výlet byl navíc šílený v tom, že zkouškové období už klepalo na dveře a začátek ledna byla v podstatě jediná šance, kdy výlet uskutečnit. Musel jsem se tedy i v průběhu výletu chystat na zkoušky. (Teď navíc můžu zpětně říci, že jsem všechny zkoušky splnil a nakonec i lépe než jsem čekal. - To sem nepíšu proto, abych si zamachroval, ale pro ty, kteří se neustále vymlouvají, že na něco nemají čas. Jde to zkrátka... :D)

Na sever

Do města Gdaňsk jsem dorazil hodně brzy, mohlo to být ještě před šestou hodinou. Jelikož jsem mapu města nijak podrobně nastudovanou neměl, musel jsem se spoléhat pouze na online mapy a orientační smysl. I tak ale všude byla úplná tma, pusto a prázdno. Na první dojem působil Gdaňsk trochu strašidelně. Jak jsem byl totiž zhýčkaný turistickým zázemím na nádraží v Poznani, v Gdaňsku jsem naopak dostal pořádnou sprchu. Hlavní autobusové nádraží tu totiž vypadá strašně. Venkovní nástupiště svým stylem připomínají stánky na tržišti a celému areálu pak dominuje komunistická, napůl se rozpadající budova, která by zřejmě podle všeho měla sloužit jako zázemí. I přesto, že je sice vevnitř obří hala, nacházela se v ní pouze jedna lavička a jeden odpadkový koš. Ale co by člověk nechtěl. :D Nádraží tu nekrizuju z důvodu, že bych si chtěl stěžovat, jen tím chci ostatní upozornit, ať v případě Gdaňsku nepočítají s žádným velkým zázemím. Žádné zamykatelné skříňky, informace a podobné věci se tu nenachází. Menším záchytným bodem ale může být vlakové nádraží, které se nachází v těsné blízkosti. V něm už najdete i McDonald, informace a toalety. Jelikož jsem do města přijel brzy, šel jsem si do McDonaldu koupit kafe za pár zlotých a počkal jsem tam, než se rozední. Během toho jsem si naplánoval trasy do všech míst, které jsem chtěl během dne navštívit. Jakmile se začalo rozednívat, vyrazil jsem z McDonaldu přímo do historického centra města. V podchodu, který spojuje autobusové a vlakové nádraží a podchází i hlavní magistrálu u nádraží, přes kterou jsem se potřeboval dostat, se stále motalo několik divných lidí. Nikdo z nich ale nepůsobil nějak agresivně a pokud je člověk zvyklý na pražské metro jako já, nic ho tu nemůže překvapit. Podél hlavní magistrály jsem se blížil k centru a malými uličkami jsem se pak dostal přímo do historického centra města.

Všude ještě byla vánoční výzdoba, ale co bylo hlavní, davy turistů ještě nestačily vstát a tak jsem měl všechny ulice, náměstí a historické budovy více méně sám pro sebe. Jen občas kolem prošel nějaký místní. Většina z nich zřejmě byly zaměstnanci okolních obchodů, které zrovna otevírali. Mířil jsem přímo k Zielone Bramě, za kterou už na mě čekala nádherná podívaná nasvíceného nábřeží podél řeky Motlawy a přilehlých kanálů. Ani tady ještě nikdo nebyl a ranní svítání tomu všemu dodávalo úžasnou atmosféru. Kolem byli slyšet jenom racci a foukal příjemný mořský vzduch. Podél řeky jsou dvě odlišná nábřeží. Jedno staré s historickými tradičními budovami. A jedno nové s moderními nebo ještě rozestavěnými budovami. I když se ale jednalo o moderní domy, architektonicky byly stavěny ve stylu, aby nenarušovaly historickou část města. Už cestou do Gdaňsku jsem si uvědomil jednu podstatnou věc, která se mi tady potvrdila. Poláci staví, my Češi nestavíme. Ať už se jednalo o obchodní domy, dálnice, nádraží nebo obyčejné bytovky, v Polsku člověk najde mnohem více stavenišť než v Česku. Samozřejmě plně zohledňuji i to, že je Poláků téměř 4x více než nás a mají více velkých měst. I přesto se ale nedokážu ubránit pocitu, že se oproti Polsku držíme příliš při zemi. A ten, pro koho je Polsko jen nekvalitní výrobce potravin a nikdy tu nebyl, by se sem měl podívat obzvlášť! Jistě by vás řada věcí překvapila...

Celá tato část byla nádherná. V domech na nábřežích bylo spoustu hotelů, restaurací a kaváren. Jelikož ale stále bylo hodně brzo, většina z nich byla zavřená. Jen několik rybářů startovalo svoje lodě a odplouvali někam směrem k moři. Stejně tak se kolem staveb občas objevil nějaký dělník, jinak jsem tu během celého rána nepotkal jediného turistu, a to byla sobota! Gdaňsk má trochu odlišný charakter, než jiná polská města. Jak architektonicky, tak atmosférou.

Zielona Brama (Green Gate)

Procházel jsem dál po břehu řeky a prohlížel si všechny domy okolo - jak tradiční, tak i ty moderní. Nejvíc mě ale udivilo, jak na tak malé řece (zátoce) mohou plout tak velké lodě, které na břehu kotvily. Jedna z nich byla dokonce historická.

Člověk si hned mohl představit, jak to tu asi vypadalo pár set let zpátky, když ještě motory v lodích nebyly a námořníci si o GPS navigacích mohli nechat jenom zdát.

Přes to, že se v okolí staví hodně moderních domů, město si stále zachovává svůj historický ráz.

Tam, kde se pracuje

Dál už se cesta stáčela směrem k nákladním přístavům, kam by mě stejně asi ani nejspíš nepustili. Proto jsem se vydal zpět do centra města směrem k hlavnímu nádraží. To už jsem neprocházel historickým centrem, ale moderní přilehlou čtvrtí, kde jsem narazil na několik obchodních domů. I tady se na hodně místech pořád něco stavělo, ať už silnice nebo bytové domy. Oceňoval jsem také, že i v Gdaňsku je jedna typická polská věc - Žabka na každém rohu. :D O jídlo a kafe tedy cestou nebyla nouze. A zásoby jsem potřeboval, protože jsem nemířil ani tak na nádraží jako spíš na jednu hodně vzdálenou pláž. Jelikož břehy přímo u Gdaňsku obsazují nákladní přístavy, jedna z nejbližších pláží pro veřejnost je až v Brzeźnu. Tam se dá buď dojít pěšky nebo se svést tramvají. Jelikož jsem si chtěl prohlédnout město a okolí, rozhodl jsem se, že se na pláž vydám pěšky a budu doufat, že u pláže najdu nějaký automat s lístky na tramvaj. Cesta to byla přeci jenom dlouhá. A od nádraží se pak začala rýsovat i industriální tvář Gdaňsku...

Gdaňsk zkrátka není čistě turistické historické letovisko. Je to také přístavní průmyslové město...

Čím dál jsem opouštěl centrum, tím více bylo znát, že člověk není v lokalitách, kde se pohybují turisti a na okolí to bylo vidět. Nemůžu říci, že by někde byla vysloveně špína nebo mě něco odpuzovalo, jen řada věcí byla neopravených, zanedbaných a bylo znát, že se člověk zrovna pohybuje v dělnické čtvrti.

Pláž, zima a mráz

Přes průmyslovou část jsem se zase dostal do více zabydlené osídlené části, na které mi nic extra zvláštního nepřišlo a vlastně trvala až k samotnému břehu moře. Upřímně jsem ani nevěděl, kde přesně Gdaňsk končí a jestli je vůbec Brzeźno jeho čtvrtí nebo už samostatnou obcí. Na první pohled to poznat nejde, protože Gdaňsk, Sopoty a Gdyně je jedna souvislá osídlená oblast. Až do Sopot jsem se ale nedostal. Za prvé na to nebylo dost času a za druhé byla na pobřeží taková zima, že jsem tam ani jít nechtěl... :D

Moře bylo neskutečně silné a divoké. Jakou teplotu mělo, to nedokážu odhadovat, ale dvouciferné číslo to podle mě nebylo. :D I přesto se do něj s nadšením vrhaly party otužilců, které si koupání v Baltském moři nestkutečně užívaly. Mojí pozornost také upoutal zabijácký tobogán na obrázku vpravo. To jsou zkrátka ty odlišné kultury... :D

Na celé pláži bylo vidět, že je udržovaná a že se na ní během léta pohybuje hodně lidí. Na každém kilometru byly při vstupu na pláž sprchy a řada zazimovaných obchodů. I když ani přes léto Baltské moře zřejmě žádnou závratnou teplotu nemá, tato pláž bude hodně frekventovaná.

Zpátky do centra

Na cestu zpátky jsem měl štěstí. Na zastávce Brzeźno byl prodejní automat, kde jsem si koupil lístek, a vyrazil jsem zpět do centra tramvají. Bylo to mnohem pohodlnější, než se tou stejnou cestou trmácet zase zpátky. Zbytek dne jsem až do setmění procházel ulicemi v centru Gdaňsku, prohlížel si a fotil různé historické budovy.

Přestože už bylo po Vánocích i po Novém roce, na náměstích jsem narazil na několik hudebníků, kteří tu vyhrávali vánoční koledy. Mělo to vše vážně kouzelnou atmosféru.

Po setmění jsem se prakticky až do noci usídlil v nákupním centru Forum Gdańsk, které mě příjemně překvapilo. Nejen, že se v něm dalo najít kompletně všechno, ale také poskytovalo dost sezení, zásuvky a plně funkční Wi-Fi. A jelikož se moje první zkouška kvapem blížila, ocenil jsem místo, kde jsem se mohl aspoň na pár hodin usadit a něco málo se přitom naučit.

Noční autobus do Prahy opět odjížděl z toho strašného autobusového nádraží, na které jsem přijel. Možná jen po celodenním chození po městě už se nezdálo být tak děsivé. Navíc jsem pak venku narazil na skupinku lidí čekajících na ten stejný autobus. Pan autobusák nám ještě způsobil menší nervy, když s autobusem nepřijel včas a v aplikaci dopravce žádné zpoždění hlášeno nebylo. Všichni se tedy zmateně dotazovali a ujišťovali, jestli čekáme opravdu na ten správný bus. Nicméně po několika dalších minutách autobus dorazil, všichni vymrzlí naskákali do vyhřátého autobusu a po chvíli už jsem jenom sledoval výškové budovy Gdaňsku mizejícího v dáli z autobusu uhánějícího do Prahy.

Tohle město určitě doporučuji navštívit všem. Myslím, že během jednoho dne stihnete navštívit všechno důležité, když si vše pečlivě naplánujete. Je to ideální místo, kam vyrazit, když si potřebujete od Česka trochu odpočinout, a zároveň nemáte tolik času jako já na začátku zkouškového období. Navíc, když to půjde, můžete k výletu do Gdaňsku přidat i další města a udělat si tak pěkný několikadenní roadtrip.

Přeju vám, ať se vám váš výlet na sever Polska vydaří a ať z něho máte minimílně tak stejně skvělé dojmy, jako mám já!

A jestli už nějaký zážitek s Gdaňskem nebo jakýmkoli jiným městem v Polsku máte, podělte se v komentáři na FB! :)

Díky a budu se těšit!

Tom

Hrubý budget mého polského výletu, když nepočítám stravu: