Krátce o mně
Jak už jsem zmínil v úvodu, něco málo jsem procestoval a cestování mě hodně baví. Jmenuju se Tomáš Pejša a jsem absolventem Podnikohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. U nás na škole jsem několik let vedl Klub cestovatelů VŠE, se kterým jsme nejen pořádali pravidlené cestovatelské přednášky na naší škole, ale taky jsme zrealizovali řadu neformálních akcí, jako např. pravidelné pub kvízy a další věci. Klub cestovatelů samozřejmě pořád pokračuje a na jeho akce můžete zavítat i vy. Vše je přístupné veřejnosti. Pokud byste měli zájem některou z našich přednášek navštívit, koukněte do našeho seznamu událostí na Facebooku...
Během svého bakalářského studia jsem strávil dvoje prázdniny na programu Work&Travel v Americe a jeden semestr na Erasmu v Tyrolsku. Na magisterském studiu jsem si pak dopřál ještě jeden výměnný pobyt, tentokrát v Bangkoku, hlavním městu Thajska. Díky těmto aktivitám jsem načerpal mraky zkušeností a zážitků, poznal spoustu super lidí, cizí kultury a procestoval místa, která se někdy snad ani slovy nedají popsat. Myšlenka našeho Klubu cestovatelů, že chceme rozcestovat všechny mladé Čechy, mě chytla natolik, že bych chtěl toto poslání přenést i do trochu osobnější roviny a sám se o některé zážitky a především užitečné informace podělit.


Proč cestování?
Cestování je pro mě bezkonkurenční forma svobody. Možnost na chvíli všechno vypnout a dobít baterky. Rozjet se do Alp nebo po dálnici v Arizoně a vědět, že před sebou mám několik set kilometrů dobrodružství, je pocit k nezaplacení. Na světě se nachází mraky úžasných míst, které se vyplatí vidět na vlastní oči. Mám to zkrátka nastavené tak, že život je příliš krátký na to, aby člověk seděl doma nebo dělal věci, které ho nebaví. Navíc žijeme v naprosto úžasné době! Cestování nebylo nikdy dostupnější než dnes. Během několika hodin můžeme být na úplně jiném kontinentu a nestojí nás to majlant. O všem důležitém se dá velmi rychle najít spoustu informací, ubytování si můžete vybírat z několika nabídek a objednat v pohodlí domova. Tak proč doma sedět?
Proč Travelstory?
Příjde mi, že čas který člověk má při vysoké škole na získávání zahraničních zkušeností, čas kdy se může svobodně rozletět do světa bez téměř jakýchkoli závazků, je vlastně nesmírně limitovaný. A myslím, že všechno na světě by se mělo postupem času přirozeně zlepšovat. Proto by tu měly starší generace studentů zanechat tolik informací a sdílet tolik zkušeností, aby pak mladší dobrodruzi neopakovali některé chyby pořád a pořád dokola. Můžou pak během svého vysokoškolského života prolítat mnohem víc míst, levněji a rychleji. Můžou psát ještě inspirativnější a obsáhlejší knížky a blogy. Můžou fotit a natáčet místa, o kterých by díky starším studentům třeba vůbec nevěděli, protože ještě nejsou na Instagramu tak profláklá.
I pro mě byla a je velká spousta mladých lidí vzorem a jejich publikace, blogy a stránky na sociálních sítích mi nesčetněkrát usnadnily cestu. A Travelstory je pro mě způsob, jak něco vrátit zpátky.
Příjde mi zkrátka škoda, aby všechny tyhle informace ležely jenom v mojí hlavě. Navíc musím přiznat, že když se mám rozvzpomenout na všechny detaily dva roky nazpět, taky už začínám mít v něčem trochu mezery a nepamatuju si každý detail. Proto bych chtěl všechny ty vzpomínky uchovat nejen pro sebe, ale i pro ostatní.


Začátek příběhu
Možná vám teď vrtá hlavou, proč se "pouze" po dvou Amerikách, dvou Erasmech a pár kratších cestách hned pouštím do blogu. Nikde v cizině jsem ještě nežil déle než rok, ani jsem neobletěl zeměkouli kolem dokola. Na to mám hodně jednoduchou odpověď. I když už je o čem psát, tenhle příběh teprve začíná a já sám nevím, co všechno se v něm ještě odehraje a jak skončí. Co ale vím, je, že chci, abyste byli u toho. Takže jestli máte zájem, sledujte tuhle dobrodružnou story a budu rád, když to nebude jenom o mně. Pokud jste už místa jako já navštívili, napište mi to do komentářů, rád si počtu. A kdybyste si snad chtěli o něčem pokecat, napište mi na Instáči, budu jenom rád! :)

Tady na 2066 Crist Drive v Los Altos v roce 1976 dva Stevové založili Apple. Příběh Steva Jobse a Applu mě neskutečně inspiruje. Jednak, když byl Steve ještě mladý, podnikl dobrodružnou cestu, při které se několik měsíců jen tak toulal po indickém venkově. I já bych se rád na takovou podobnou cestu vydal a pokud bych si tu měl veřejně dát nějaké předsevzetí, bude to přesně tohle. :) Ale hlavně Steve prohlásil věc, kterou jsem si plně uvědomil právě až při cestování: "Your time is limited, so don't waste it living someone else's life. Don't be trapped by dogma, which is living with the result of other people's thinking. Don't let the noise of other's options drown out your own inner voice. And most important, have the courage to follow your heart and intuition. They somehow already know what truly want to become. Everything else is secondary." Steve Jobs
Právě první věta "Your time is limited..." je za mě úplně to nejdůležitější. Je hnacím motorem, proč se snažím vyždímat každou příležitost, která projde kolem na maximum. Neztrácím čas věcmi, které mě nebaví nebo v nich nevidím smysl. Neztrácím čas s toxickými lidmi, kteří ze mě akorát vysávají energii. Snažím se každou věc dělat nejlépe, jak v daný moment dokážu. Včetně Travelstory. Takže jsem sám zvědavý, kam až tenhle projekt dojde. Pevně věřím, že se vám Travelstory bude líbit a každý v ní najde aspoň něco málo přínosného. Bude to ještě zajímavá cesta...